DVĚ TVÁŘE KORTIZOLU

Pokud mluvíme o kortizolu, musíme zmínit také stres. Stres je často opakované slovo, se kterým se setkáváme skoro dennodenně. A není divu. Stres k životu patří a nelze si myslet, že se mu úplně vyhneme. Někdy by to dokonce ani nebylo žádoucí. Co je ale významné, je především míra stresu, kterou prožíváme.

A co je vlastně ten stres? Stres je reakce organismu na určité ohrožení, zátěž či překážky, které mohou být různého původu (psychického i fyzického). Jedná se, o reakci, která připravuje náš organismus na situaci, v níž bude potřebovat více energie než obvykle. Tímto mechanismem nás vybavila evoluce již v dávných dobách, ve kterých pravěký předek musel při setkání se šelmou (nebezpečí – stresor) jednat rychle, a to pro tělo znamenalo být ve vteřině připravené na útok či útěk (fight or flight). Stresová reakce tedy byla nezbytná, život zachraňující výhoda. I v současné době nám stresová reakce může zachránit život, ale spíše se už do takových situací nedostáváme a ten pozitivní, přiměřený stres (eustres) se projevuje tak, že stimuluje jedince k vyšším anebo lepším výkonům. A to se nám pro život velice hodí.

JAK K TOMU DOCHÁZÍ?

Pokud zažíváme stres, v našem mozku dochází k aktivaci určitých oblastí, které v reakci na prožívaný stres začnou produkovat hormony. Konkrétně hypothalamus začne vytvářet aktivační látku CRH (corticotropin-releasing hormone) působící na hypofýzu, která následně tvoří látku ACTH (adrenokortikotropní hormon – kortikotropin). Ta působí na nadledvinky, které začnou produkovat kortizol (glukokortikoid, steroidní hormon), jenž je klíčový pro stresovou reakci.

Při uvolňování kortizolu dochází v těle k následujícím změnám:

• Zvýšení srdeční frekvence, díky čemuž se pumpuje více krve a kyslíku do svalů.
• Zvýšená hladina cukru v krvi, což tělu poskytuje rychlý zdroj energie.
• Potlačení imunitního systému, což tělu umožňuje přesměrovat své zdroje na reakci na stresor.
• Zvýšený krevní tlak, což zvýší přísun krve do svalů a orgánů potřebných pro reakci.
• Zvýšená dechová frekvence, což pomáhá dodávat do těla více kyslíku.

Všechny tyto fyzické změny pomáhají tělu reagovat na stresor a vypořádat se s danou situací.

ODVRÁCENÁ STRANA KORTIZOLU

V pravěku docházelo po vystavení jedince stresu opět k odeznění a uklidnění, pravěký člověk utekl nebo zvíře zabil. Avšak nyní žijeme ve světě, ve kterém na nás stres působí dlouhodobě a často nemáme ani možnost stresové faktory ovlivnit či před nimi utéct, což stres ještě umocňuje. Žijeme tedy s „šelmou“ za zády celé dny/měsíce či roky a tato „šelma“ nás postupně nahlodává, oslabuje a ničí.

Vlivem dlouhodobého stresu, resp. vlivem dlouhodobého zvýšení hladiny kortizolu, dochází v těle člověka ke změnám:

• Původně krátkodobé zvýšení tlaku se stane trvalým. Následně pak dochází ke zvýšení rizika kardiovaskulárních onemocnění.
• Původně zvýšená hladina cukru v krvi začne klesat a dostaví se stav bez energie.
• Kortizol začne působit proti inzulinu. Zhorší se mechanismus využití cukru v buňkách, a následně může dojít k rozvoji cukrovky.
• Podporuje ukládání tuků v tukové tkáni (tloustnutí/obezita).
• Dochází k oslabení imunity a tím k rozvoji různých nemocí.
• Kortizol stimuluje vylučování žaludeční kyseliny, čímž dochází k překyselení žaludku a v konečném důsledku může dojít ke vzniku žaludečních vředů.
• Dochází ke ztrátám vody – kortizol působí jako diuretický hormon.
• Ztrácí se elasticita kůže, proto stresovaný člověk vypadá ztrhaně/starší.
• Vznikají strie v kůži. Kortizol navozuje rozpad proteinů především v pojivu a ve svalech a inhibuje jejich syntézu (vznik).
• Dochází k úbytku svalstva, kortizol navozuje rozpad proteinů.
• Ztrácí se reprodukční schopnosti.
• Možný rozvoj osteoporózy (kortizol snižuje hustotu kostní hmoty).
• Nespavost
• Zhoršení paměti

Výše uvedené body nejsou plným výčtem vlivu dlouhodobého stresu na člověka, ale snad budou dostačující ukázkou toho, co stres dokáže a jak moc nás ničí.